Z ATLASU ŽIVOČIŠNÉHO DRUHU

VILÁK FLÓRÁK:

Jitka Šivá

Jitka Šmejkalová má ráda přírodu a zároveň má pocit, že ji věnujeme málo pozornosti. Na architektuře se tedy zařekla, že bude zkoumat přirozené přírodní cesty stavění domků. I potkala partičku, která staví Zeměloďku Anděl. Tam zjistili, že si rozumí nejen ve stavění, ale i v tom, co je dobré pro život a co ne. Zakládali různé “nenásilné alternativy” a protože se skoro denně scházeli po čajovnách a na Loďce, dávalo smysl, že by spolu začali i bydlet. Tak vznikla Vila Flora.

Ve Vile nastartovala Jitka spolu s Markétou Kudlanku – recyklační dílnu, která tvořivým způsobem vyráběla z odpadu nové pěkné kousky. Například Jitka vymazlila Sešity s příběhem, které jsou ve Vile jsou k nakouknutí.
Kudlanka se časem přeměnila na Obalátka – recyklační dílnu, protože se transformovaly ze zpracování odpadu na konecpt “bez obalu” a Zero waste. Dělají alternativy k běžným obalům z recyklovaných zbytků látek a povlečení – pytlíky, kapesníky, utěrky, voskované ubrousky na sváču, atd. A taky workshopy Šití Obalátek, který zakusíte naživo v sobotu od 16:00 – 19:00.

Časem začala být džungle velkoměsta pro Jitku divoká a zatoužila po klidnější oáze přírody. I přiletěl Petr Hájek s vizí SoMA – School of Modern Art – což je vize soběstačné ekovesnice s uměleckými ateliéry a školou. Takový přírodní update Vily Flory. Jitka zjistila, že je vlastně nadšená start-up-ářka, protože s nadšením založila vegan-friendly sdílenou kuchařku „SoMA nemá maso“.

Jitka šije vlastní tvorbu pod jménem Šivá – upcyklačně experimentální šicí ateliér.

Tvorba ekovesnice zraje roky, je třeba koncetrace peněz, nadšených lidí a dosáhnutí změny územního plánu. Mezitím se Jitce zadařilo přistát na Sklenářku. Když hledala, co by chtěla na Sklenářce dělat, přišel k ní nápad udělat Festival Soběsta(te)čnosti.

Role v posádce Pětiletého letu Vily Flora: Připouštěč do Vily, Šivá ruka k dílu.