Z ATLASU ŽIVOČIŠNÉHO DRUHU

VILÁK FLÓRÁK:

Hynek Opolecký

Už jako malý kluk cítil Hynek chuť zanechat na naší planetě smysluplný odkaz. Stavěl tedy bunkry se záchodem. Odšťavňoval rybíz na zmrzlinu. Maloval, psal a filozofoval.

Během maturitního ročníku uslyšel volání vnitřního hlasu: “Holky, sport, škola a práce nejsou všechno! Zajímá tě, kdo mluví? Co měl najít dospívající indián?” Nebyl v tom sám. Se spolužačkou Michaelou si v novém vnímání reality notovali. Potkali skvělé lidi v Humanistickém hnutí a Hynkův život začal nabývat na smyslu. Díky meditaci ze Silova poselství si vzpomněl na vnitřní prostor, do kterého v dětství vstupoval, když si něco přál.

Hynkovy hodnoty se změnily. Začal studovat komparativní právo, aby pochopil, proč na papíře všichni hlásají dobro, ale skutečnost je o jiných papírkách. Chtěl právo využívat prakticky. Podílel se na projektech v Keni, na organizaci Světového pochodu za mír a nenásilí, na koupi a rozvoji Parku studií a reflexe Pravíkov. Pracoval v Montessori školce, kde se děti vedou k rozvíjení svého potenciálu a k umění.

Sebe ale Hynek našel až díky studiu Formální disciplíny Školy v rámci Parků studií a reflexe. Po návratu z Istanbulu procházeje z Divoké Šárky skrze svou rodnou Prahu pocítil silnou touhu do města vracet soběstačnější způsob života.

Šel do toho zhurta. Našel volný pozemek v zahrádkářské osadě, zaplatil tři nájmy, začal kopat díru do jižního svahu a zeminou plnit ojeté pneumatiky.

Vizí off-the-grid slunečního skleníku nazvaného “Zeměloďka” postupně nadchnul další lidi. Společně pak spustili vlnu zájmu o soběstačnou architekturu a využívání odpadu coby stavebního materiálu. Ne všichni ale sdíleli jejich nadšení. Radnice se tohoto radikálního postupu zalekla. Dlouhá léta pak trvalo žádání a vysvětlování, než přišlo pochopení a souhlas. Nicméně energie, kterou stavba započala, pokračovala na dalších úrovních.

Při stavbě Zeměloďky se jala partička probublávat různé projekty: recyklační dílna, bezcukrárna, jedlé zahrady, aquaponie, atd… Jednoho dne někdo nadhodil “Všechno půjde jednodušeji, když budeme bydlet spolu” a to zacloumalo Hynkovým srdcem. Vznikla Vila Flora coby komunitní dům pro tvorbu, vzdělávání, soběstačnost a zdraví. Tam se z něj brzy stal KombuChaman. Stovky lidí potěšila chuť jeho vyladěných kombuch. Hřebíčkový sprej a slunečnicový fermenťák se stává klasikou. Na jeho fermentačních workshopech lidé rozšiřují nejen své povědomí, ale i jídelníčky o tělu prospěšné vychytávky.

Hynek je zastáncem jednoduchosti a různorodosti. Zahrada s jezírkem je jeho královstvím. Kuchyň a Kombulab alchymistickou pracovnou. Jablko lahůdkou. Nejcennější věcí je pro něho papír s tužkou. Nejraději zpívá s ptáky písně o svobodě a hraje s kamarády na kytary mantry dechu.

 

Role v posádce Pětiletého letu Vily Flora: idea-text, produkce, fermentace (KombuChaman), kuchyně